Jdi na obsah Jdi na menu
 


 

 

 

valenta_projev_1.jpg

 

 

Obrazek

 

MANIFEST NESPOKOJENÉHO OBČANA ČESKÉ REPUBLIKY 2012

Neradostný morální stav české společnosti spjatý nejen s absencí či s postupným rozkladem tradičních hodnot jako jsou slušnost, spravedlnost, solidarita, poctivost, nezištnost, skromnost, tolerance nebo i vlastenectví aj., ale též úzce provázaný s trvale upadající ekonomickou kondicí státu, stojícího dnes prakticky před bankrotem, by měl přinutithlubší úvaze a bilancování příčin a následků každého objektivně uvažujícího člověka.

Cílem autora tohoto manifestu nejsou nicnevypovídající či zjednodušující odsudky pramenící z jakéhosi „černobílého politického vidění“, ba ani odkazy směřující ke konkrétním viníkům z konkrétních politických subjektů a jejich konkrétním proviněním. Jedná se mu zejména o pokus o objektivní posouzení a přístup k dnešnímu stavu společnosti s eventuálním vybuzením obecné motivace, která by měla posloužit při zahájení individuálně i skupinově efektivních kroků, tolik nutných k radikální nápravě, dokud a pokud to ještě lze.

Z veřejně dostupných, oficiálních a neoficiálních informačních zdrojů, případně z jejich vzájemné komparace (porovnání), ale i eventuálně z vlastních empirických (zkušenostních) vstupů lze z průběhu posledních 22 let objektivně abstrahovat následující fakta:

 

Usilovná a oprávněná snaha velké části občanů Československé socialistické republiky o všeobecné reformy v politické a hospodářské oblasti byla proti vůli lidu této země po roce 1989 účelově zmanipulována a následně i podvodně zjednodušena na státem řízený, podporovaný a striktně vnucovaný „hon za individuálním blahobytem a svobodami“.

První "polistopadový" prezident sliboval reformy v rámci socialismu oběma léty spřáteleným národům, a to na rozdíl od nové montáže "urputného a bezohledného" kapitalismu. Současně ve svých vyjádřeních nepřipouštěl zdražování, vyšší nezaměstnanost, ale ani živelnou privatizaci. Co se však pod "prezidentským svícnem“ a úzce související kuratelou nastupujících „ekonomických hegemonů revoluce“ opojených nabytou mocí a snadno, zejména však bezpracně získaným bohatstvím reálně stalo?

 

  • 1991 – hmotný i nehmotný majetek, vybudovaný a kultivovaný po několik desítek let usilovnou prací milionů občanů, byl s využitím kupónové privatizace během několika málo let ukvapeně a nepromyšleně vytržen z majetkového portfolia státu, převeden na jednotlivce a skupiny klientelisticky spřízněných a informovaných, efektivně vytunelován a posléze často vyveden i mimo území České republiky. V tomto procesu se chopila „hlavní role“ nově zrozená, do té doby v našich podmínkách neznámá sociální skupina: politicko – podnikatelský propletenec, po jehož patologické touze po majetkových benefitech zbyly ostatním občanům pouze "oči pro pláč", k tomu desítky pohřešovaných či mrtvých „navždy uložených k věčnému spánku“ na dnech přehrad, jezer a rybníků či zakopaných v lesích.

  • 1993 - společný stát Čechů a Slováků byl za přispění koncentrovaného mediálního tlaku a umného zveličování objemově zcela nepodstatných nacionalistických třenic účelově roztržen a jeho politický a hospodářský vliv byl tak do budoucna v rámci sjednocující se Evropy strategicky minimalizován. K jednomu z nejzásadnějších rozhodnutí v novodobých dějinách československé státnosti došlo bez vypsání referenda, tzn. bez ohledu na názor samotných občanů.

  • 1999 – již samostatná Česká republika vstoupila do NATO, i když se v devadesátých letech obecně proklamovalo, že po rozpuštění Varšavské smlouvy, zanikne i tento útočný vojenský blok. Členstvím ČR v NATO však byly vojensky pojištěny ne zcela poctivě nabyté gigantické majetky jednotlivců a elitních skupin a přispělo se ke kamufláži dobyvačných a surovinových válek zejména USA a dalších „západních spojenců“ projevem jakéhosi širokého demokratického konsensu.

&

Přesuňme se od systémově přelomového roku 1989 na pomyslné časové ose o více než dvě desítky let později. Společně nyní, po vysilující etapě násilně naroubovaných politických změn a liberálně – tržních reforem a zároveň při spolupůsobení všech neblahých zákonnitostí kapitalismu, můžeme bez jakéhokoliv ideologického podtextu zhodnotit, zda se nám v ČR daří tak, jak jsme si představovali. Opravdu jsme se o následující smutné skutečnosti zasloužili pouze sami nebo nám k nelichotivému stavu reality dnešních dní „někdo“ úmyslně napomohl?

 

ZDEVASTOVANÁ EKONOMIKA

  • státní (veřejný) dluh vyrostl již na: 1 bilion 561 mld. Kč (k lednu 2012), tzn., že činí 42% ročního hrubého domácího produktu, je to částka přibližně 10x vyšší než v roce 1993,

  • zadlužení českých domácností stouplo i pod vlivem podpráhově působících, podbízivých a klamavých reklam, podvodného jednání zprostředkovatelů a nepoctivých podnikatelů, při lichvářsky nastavených úrocích na: 1 bilion 138 mld. Kč (k lednu 2011), což znamená, že každá rodina v ČR pomyslně dlužila 265 tis. Kč, tímto zjištěním lze s úspěchem vyvrátit tvrzení vládnoucí politické garnitury o soustavném zvyšování životní úrovně lidí např. v oblasti bydlení – nové domy, byty, při koupi stavebních pozemků atd., neboť prakticky velká část těchto občanských „výdobytků“ je pořízena prostřednictvím mnohaletého zadlužení,

  • státní majetek, který nepodlehl rychlému rozebrání v rámci kupónové privatizace, je doprivatizováván tzv. standardními metodami, často značně pod svojí skutečnou hodnotou, „polistopadové české vlády“ razí v tomto smyslu teorii, „že stát bývá vždy horším hospodářem než soukromník“, při jejich personální politice a souvisejícím, neodborným a zpolitizovaným obsazováním vedoucích a řídících funkcí ve státní správě měly a mají, bohužel ke škodě českého národa, pravdu,

  • více jak třetina obyvatel ČR je přesvědčena, že korupce je přítomna ve všech státních ústavních institucích (SANEP), skoro 90% dotázaných je přesvědčeno, že výroky politické reprezentace o boji proti korupci jsou pouze líbivou proklamací, více jak 75% respondentů se domnívá, že v dnešním politickém systému se dá v zásadě podplatit každý, neboť je to jen otázka výše poskytnuté finanční částky (STEM), bez ohledu na statistické průzkumy je nepochybné, že vysoká míra korupce v ČR devastuje celou českou ekonomiku,

  • počet aktivních podnikatelů přesahuje jeden milion osob (podle sčítání 2011 je však zaevidováno skoro 2,3 milionů podnikatelů) na 5 172 737 ekonomicky aktivních obyvatel, což je při nulových ziscích tisíců z nich zcela nesmyslný státem podporovaný počet (kontroly jsou úmyslně málo přísně a tak neúčinné, odvody relativně nízké). Aj.

 

DEGRADACE ŠKOLSKÉHO SYSTÉMU A VZDĚLÁNÍ

  • vzdělání je již od základního stupně obsahově degradováno, velká část soukromých středních škol neposkytuje svým studentům odpovídající kvalitu výuky a jejich vědomostní potenciál bývá tak nedostatečný, zejména soukromé VŠ však i velice špatným absolventům středního stupně vzdělání často umožňují snadno dosáhnout vysokoškolské kvalifikace,

  • hromadně se obchoduje s falešnými maturitními vysvědčeními, ale i s vysokoškolskými diplomy, v „lepším případě“ se VŠ vzdělání dalo často získat podvodným studiem (viz nejznámější kauza plzeňské Právnické fakulty, kde se magisterský titul dal pořídit i za několik měsíců),

  • masově roste počet maturantů na úkor obsazenosti učebních oborů, stejně intenzivně roste počet vysokoškoláků, kteří mají následně v praxi minimální možnost uplatnění a jejich nadbytečný počet zcela prokazatelně nevede k hospodářskému růstu země (2001 – 203 tis. / 2010 – 360 tis. vysokoškoláků), vzdělávací proces je kompletně infikován ideologickým přepisováním historie, tendenční a zpolitizovanou výukou. Aj.

 

DEFICIT PRÁVA A DEMOKRACIE

  • v České republice je velice omezená vymahatelnost práva, trestní řízení se u mnoha závažných kriminálních deliktů, zejména hospodářského charakteru, účelově prodlužuje do té doby, než dojde k zániku samotné trestnosti deliktu tj. k promlčení nebo začnou být důkazní prostředky s velkým odstupem času pro soud již méně věrohodné či se dokonce v průběhu vyšetřování ztratí,

  • veřejnoprávní sdělovací prostředky nereflektují demokratickými volbami získané politické rozdělení moci ve společnosti a svoji zaujatou, zejména pravicově a elitářsky nasměrovanou skladbou programů vysílání destruují občanské právo na přístup k objektivním informacím, umně skrývanou cenzurou jsou zasažená i soukromá média, ale též mnohé internetové servery,

  • rovný přístup k získání zaměstnání všem občanům České republiky je zcela nedemokraticky omezován zákonem č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích ČSFR, ČR a SR (tzv. velký lustrační zákon) a zákonem č. 279/1992 Sb. o některých dalších předpokladech pro výkon některých funkcí obsazovaných ustanovením nebo jmenováním příslušníků Policie ČR a příslušníků SNV ČR (tzv. malý lustrační zákon), včetně jejich dalších novel, zajímavé na tomto zideologizovaném přístupu státu k některým skupinám obyvatel je, že část archivních materiálů, týkajících se mnohých „polistopadových“ exekutivních, legislativních i soudních prominentů se po „listopadové revoluci“ ztratila, příp. byla skartována, jiné osoby byly soudním rozhodnutím tzv. očištěny,

  • i přes doložený počet obětí Čechů a Slováků ve II. světové válce přesahující hranici 360 tisíc lidí a fatální hospodářskou destrukci celého státu došlo v roce 1990 k české omluvě sudetským Němcům za způsobená poválečná příkoří (a to přestože byla výnosy prezidenta Beneše německá menšina zbavena občanských i majetkových práv v Československu). Aj.

NEKONCEPČNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI

  • míra registrované nezaměstnanosti činila v prosinci 2011 8,6%, což odpovídalo počtu 508 451 uchazečů o práci, počet volných míst činil k tomuto období 35 784, nejvyšší nezaměstnanost zaznamenal Jeseník (16,8%), Bruntál (16,5%) a Most (15,6%), v tzv. vyloučených lokalitách však stoupá nezaměstnanost až přes 90%. Aj.

 

KVALITNÍ A DOSTUPNÉ ZDRAVOTNICTVÍ POUZE PRO ELITY

  • regulačními poplatky (zřízenými tzv. za účelem omezení plýtvání a zneužívání zdravotnických služeb) byla počátkem roku 2008 poprvé prolomena ústavní bariéra garantující bezplatnou zdravotní péči,

  • v roce 2012 budou poprvé uplatněny tzv. zdravotní nadstandardy, které např. rozdílnou kvalitou poskytovaných náhrad zcela popřou rovný přístup ke zdravotní péči a občané se začnou i v této oblasti řadit do kategorií pouze podle ekonomického statusu (Např. Ministerstvo zdravotnictví ČR uvažuje o tom, že na umělý kyčelní kloub budou někteří pacienti čekat až 72 týdnů, z logické úvahy vyplývá, že zřejmě ti nejméně majetní). Aj.

 

PODVODNÉ RESTITUCE

  • postupem doby dochází stále častěji k "podivným" ztrátám archivních dokumentů, které doposud znemožňovaly návrat majetku zrádcům a kolaborantům s nacisty, a to zejména příslušníkům šlechtických rodů, v tomto ohledu jsou porušovány stále platná zákonná opatření: Dekret presidenta republiky č.16/1945 Sb. o potrestání nacistických zločinců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech a Dekret presidenta republiky č.108/1945 Sb. o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy,

  • stát ustupuje i majetkovým požadavkům církve, přestože "hitlerovské" Německo právě jako první diplomaticky uznal Vatikán (konkordát 1933) a někteří z českých kněží s nacisty otevřeně kolaborovali, církevní hodnostáři pomáhali po válce k útěku i mnohým významným nacistickým zločincům, dnes si církev v ČR nárokuje restituci 56% zabaveného majetku a dalších 59 miliard Kč + úroky, které budou spláceny po dobu 30 let zcela bez ohledu na fakt, že od dob panovníka Josefa II. byl četný „církevní“ majetek spoluvlastněn státem. Aj.

 

PARALYZACE ARMÁDY

  • česká armáda je početně i technicky zcela zdecimována, přeplněna generály a vyššími důstojníky s obrovskými příjmy, vojáci a vysoce předražená (v některých případech i nefunkční) technika, získaná z nevýhodných miliardových tendrů, jsou využívány v teritoriálním a surovinovém zájmu USA, jindy při útocích NATO na suverénní státní celky, rozsáhlá a nedotčená přírodní krajina českých vojenských újezdů bude v nejbližší době minimalizována a s největší pravděpodobností zprivatizována spřízněnými firmami. Aj.

 

ZEMĚDĚLSTVÍ PŘED ZÁNIKEM

  • po desítky let fungující zemědělství bylo nesystémovými zásahy české vlády a účelovými systémovými zásahy z Bruselu zdecimováno a uměle přivedeno ke krachu, potravinová soběstačnost přestala v ČR prakticky existovat a stát je již z 30% závislý na dovozu potravin z ciziny, tisíce kamionů tak převáží denně miliony tun potravin z jednoho konce Evropy na druhý, (např. za pouhé první dva roky od vstupu ČR do EU se zvýšilo domácí záporné saldo v obchodu s masem 3,5x), v roce 2010 nebyla ČR již soběstačná v produkci vepřového, drůbežího masa, ale ani skopového masa nebo například v produkci vajec, oproti roku 1989 se snížil počet krav z 1,2 mil Ks na pouhých půl milionu ks, počet prasat z 4,7 mil. ks na 1,75 mil ks. atd.), vše zmíněné je součástí efektivního postupu k brzké likvidaci domácí produkce na úkor nadnárodních potravinářských monopolů, po které dojde k strmému nárůstu cen potravin. Aj.

 

STAGNACE STU POPULACE – NÍZKÁ PORODNOST

  • nesporným měřítkem míry spokojenosti obyvatel s politickým a hospodářským vývojem země bývá vždy počet rodících se dětí, v ČR dnes natalita (porodnost) nezajišťuje ani míru prosté reprodukce obyvatelstva, zatímco v roce 1989 se na území ČR narodilo přibližně 128 tis. dětí, v roce 2010 to bylo již jen přibližně 114 tis. živě narozených dětí (a to se hovoří o baby -boomu), velký podíl však mají na tomto počtu děti přistěhovalých osob ze zahraničí.

 

Výčet prezentovaných fatálních pochybení směřujících k faktické likvidaci českého státu jako celku a skokovému snížení kvality života jeho jednotlivých příslušníků musí být na tomto místě přirozeně zcela nekompletní. Každý z nás si však může svými každodenními zkušenostmi těchto několik zásadnějších aspektů ověřit, doplnit a předložené autorské postřehy bohužel namnoze rozšířit.

&

K tomu, aby bylo možno stále rostoucí masové rozčarování z posledních dvou desítek let společenského a ekonomického vývoje efektivně utlumovat a široká veřejnost byla udržována v požadované poslušnosti a ve víře v "lepší zítřky", využívá mocenská elita ČR některých historicky ověřených prostředků:

 

  • snižování pozornosti veřejnosti vytvářením množství zástupných pseudoproblémů,

  • při růstu volebních preferencí opozičních politických stran, zejména subjektů levicových, bývá obratem spuštěna mediální antikampaň, je to možné proto, že veřejnoprávní média jsou v ČR silně pod nepřímým vlivem exponentů soukromého kapitálu a ostatní sdělovací prostředky vlastní především podnikatelské subjekty z tzv. západních zemí, kde již mají s  ideovými antikampaněmi bohaté zkušenosti,

  • oficiálně vynucované přejímání a aplikace kulturních vzorců jiných, antropologicky zcela nesourodých společností a kultur (zejména kultur anglosaského světa),

  • snižování pozornosti veřejnosti vyvoláváním davové psychózy masovými aktivitami a nekritickým přeceňováním jejich významu (do této oblasti patří sportovní fanatismus aj.),

  • ovlivňování a formování společnosti názory "vhodných celebrit", a to často osob nehodnotného životního stylu a pochybné morálky (alkoholici, toxikomani, promiskuitní osoby, egoističtí lháři a podvodníci apod.), ve společnosti se rozbujelo modlářství a probíhá proces adorace kultu politické osobnosti,

  • nepravdivá či polopravdivá, mnohokráte opakovaná mediální prohlášení představitelů státu, např. 2008 – novoroční prezidentský projev o nejlepším stavu české společnosti v jejích dějinách, (tzv. Goebbelsovský přístup k ovlivňování veřejnosti tvrdící, že „stokrát opakovaná lež se stává pravdou“),

  • ideová pomoc církevních hodnostářů sofistikovaně relativizující mnohá provinění současné dominující ekonomicko – politické garnitury aj.

 

S takovýmito životními mantinely nastavenými českým občanům a jim odpovídajícímu stavu naší společnosti si dovoluji zásadně nesouhlasit a rozhodně se proti nim vymezuji.

 

                                                                                                                   Jiří VALENTA